Už jsem něco málo zmínila v nedávném článku, dovolte mi ale moji "lovestory" s nějlepším kamarádem malinko víc rozvinout do podrobností.
O velikonočních prázdninách jsme měli třídní sraz ze základky. A protože jediný, s kým jsem z bývalé třídy v pravidelném kontaktu, je můj nejlepší kamarád Kuba, vyrazili jsme na místo srazu společně. Už to vyvolalo nesmyslně udivené reakce...
Sešlo se nás pouhých osm "kousků" a zapadli jsme do nejbližší hospůdky. Začalo se pít, povídat... Usadila jsem se uprostřed babince, ale diskuze tak nějak vázla, a tak jsem už po chvíli měla zaječí úmysly. Ty mi ale překazilo stěhování se do jiné hospůdky. Dala jsem tedy třídě ještě jednu šanci, ale s tím, že jsem se tentokrát vtěstnala mezi spolužáky namísto spolužaček.
A nálada byla rázem o sto stupňů lepší! Bavili jsme se, smáli, čas ubíhal neuvěřitelně rychle, přibývalo alkoholu v krvi... Když v tom se ke mě naklonila jedna ze spolužaček a na rovinu se zeptala, jestli mám něco s Kubou. Hodně mě tahle otázka překvapila, tak jsem celá rozesmátá odpověděla, že rozhodně ne, že jsme od loňského léta hodně dobří kamarádi. Tím pro mě tohle vysvětlování skončilo.
A pravidelní čtenáři si jistě pamatují, jak večer dál pokračoval, viďte? Lítání nahoru po schodech s Kubou, abych napsala našim sms, setkání s Alešem u záchodů...
O necelý týden později se mi po víc než po půl roce ozvala kamarádka ze základky - Sabka, která na srazu nebyla, že by mě chtěla vidět a pokecat si. Souhlasila jsem a sešly jsme se. A první věta? "Slyšela jsem, že máš něco se Kubou."... To mě už ale rozčílilo a nebylo těžké uhádnout, kdo jí něco takového nakvákal! Onu dotyčnou jsem ostatně potkala o den později a nehezky jí to vmetla do tváře!
A nakonec, jedna ze současných spolužaček a bývalá spolužačka v jedné osobě se přišla taky přeptat. Všechno jsem jí po pravdě vyvrátila, ale nejspíš mi moc nevěřila... A ten den, kdy se mě ptala, nás o něco později viděla spolu (náhodné potkání na semaforu!), takže jsme nebyli ušetřeni významných vševědoucích pohledů, když jsme ji míjeli a další den ve škole mě taky neušetřila zvídavých otázek a nenechala se přesvědčit o svojí nepravdě.
A když jsem pak Kubu znovu potkala a hned mu vyžvanila, co je z našeho kamarádění za aféru, společně jsme se tomu zasmáli ;-) Jen asi nepochopím, kde k tomu přišli a mrzí mě, že lidi nevěří na přátelství mezi klukem a holkou bez postranních úmyslů, jako to je mezi náma dvěma...
Celá situace se nakonec vyhrotila tak, že jsme s Kubou na jedné akci začali předstírat, že spolu doopravdy chodíme. Byly tam i ony nevěřící spolužačky, takže se tvářily jako nejchytřejší vědmy a my jsme se s Kubou fakt bavili! Jenže jsme se nechali unést a začali jsme celou situaci vtipně přehrávat a nadsazovat, až konečně všichni pochopili, že jde o recesi a že pár rozhodně nejsme. Tak asi tak:-)
:) Ale znám to - kamarádství mezi klukem a holkou existovat může a světe div se! Ono je dokonce někdy ještě lepší, než mezi holkou a holkou!;)
...myslím, že niekto nemá tak dobrého kamaráta a môže kľudne povedať že ani raz nepomysllel alebo nepredstavil si ako by to medzi nimi bolo ak by boli pár...hoci to nechcel ani ho neľúbil nič ale predstaviť si to určite každý predstavil...ak sa mýlim ospravedlňujem sa ale poznám mnoho prípadov tohto typu :-ň Ináč tvoj príbeh je stále zaujímavý, je to super čo si zažila...zaujímalo by ma prečo si sa rozhodla písať to práve teraz a prečo to vlastne sem písať
To už jsem taky někde zaslechla, že údajně chodím se svým kamarádem
Sice nevím jak k tomuto závěru došli, ale stalo se mi něco podobného 
Vážně zajímavá lovestory všechny určitě překvapil váš společný konec